• Volební období 30. 1. 1990 do 5. 6. 1990 Sněmovna lidu, navržen 30.1.1990 přímo na schůzi FS, kooptován, Výbor pro životní prostředí, Komise pro odsun spojeneckých vojsk, kooptován za OF
  • Volební období 7. 6. 1990 do 4. 6. 1992 Sněmovna lidu, Výbor XYZ, zvolen za OF, přešel do klubu MKDP, následně do ODS, které je spolu zakládajícím členem.
  • Volební období 6. 6. 1992 - 31. 12. 1992 Sněmovna lidu, Výbor pro obranu, zvolen za ODS

V prosinci 1989 se zapojil se do činnosti Občanského fóra a vedl OF v Kadani. Ve volbách roku 1990 v tehdejší ČSFR kandidoval za OF do Sněmovny lidu (volební obvod Severočeský kraj). Byl stoupencem konzervativně-liberálního proudu v OF, který se postupně vydělil v rámci frakce Meziparlamentní klub demokratické pravice a později vedl k rozštěpení OF v roce 1991. Po rozkladu OF vstoupil v dubnu 1991 do poslaneckého klubu ODS, mezi jejíž zakládající členy patřil. Ve volbách v červnu 1990 získal 31 348  preferenčních hlasů. Mandát obhájil ve volbách v červnu 1992 za ODS, kdy získal 33 577 preferenčních hlasů a postoupil tak z 15 místa na kandidátce na třetí.. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.

Do povědomí veřejnosti vstoupil ještě jako „nepolitik“ pozváním a doprovodem prezidenta Václava Havla na jeho návštěvě Chomutova, Kadaně, Litvínova a Mostu kde jej provázel již jako poslanec FS. Prezidenta Havla doprovázel i při různých akcích zejména v roce 1990, jako například při návštěvě Liberce, kladení věnců v Terezíně, na podzim 1991 se však názorově rozešli a přestali se stýkat. Při patové situaci v tzv. „pomlčkové válce“ o název republiky navrhl na společném klubu OF-VPN kompromisní název státu Česká a Slovenská Federativní Republika, který byl 23.4.1990 schválen FS a platil až do rozdělení státu.

Nápad znovu natřít Smíchovský tank dostali jednoho dne poslanci Devátý, Malý, Pospíšil a Toman. Poslanec Vandas dodal barvy a zapůjčil montérky s nápisem „poslanec FS ČSFR“ na zádech. Barva se namíchala za spoluúčasti některých herců v prostorách tehdejšího Realistického divadla na Smíchově.    Skupina 15 poslanců, mezi kterými byli například Jan Ruml, Petr Gandalovič, Stanislav Devátý, Michal Malý, Petr Kulan, Tomáš Kopřiva, Jana Petrová, Jiří Pospíšil či Klára Samková dne 12. května 1991 tank znovu natřela v odpoledních hodinách tank na růžovo, kdy využili shromáždění lidí u tanku na demonstraci, kterou organizoval KAN.

V letech 1990 – 2 byl Michal Malý členem Výboru pro životní prostředí a následně i Branně-bezpečnostního výboru. V oblasti životního prostředí se mu podařilo zastavit výstavbu popílkoviště Vernéřov a překladiště kontejnerů u zdrojů pitné vody na Chomutovsku. Několikrát interpeloval ministra pro životní prostředí, zejména ve věci výsadby nevhodných jehličnanů v Krušných horách, či ve věci skládek v Severočeském kraji. Podařilo se mu zajistit ze státního rozpočtu příspěvek pro okres Chomutov na záchranu památek ve výši 35 mil. korun, z toho pro město Kadaň osm milionů.

Angažoval se i ve věci odsíření elektráren, snížení prašnosti popílkovišť, či smysluplnosti rekultivací. Spolu s poslancem Soldátem připomínkovali návrh nové energetické koncepce ministra paliv a energetiky Jaroslava Sůvy natolik, že byl jeho návrh na jejich popud přepracován. V oblasti životního prostředí se věnoval zejména snižování dopadu činnosti elektráren a hnědouhelných dolů na životní prostředí. V rámci této činnosti,  po iniciativě lékařů nemocnice Kadaň, se mu podařilo pomoci prosadit zřízení služby rychlé záchranné pomoci a na ředitelství šachty a elektráren domluvit finanční příspěvky na nákup sanitních vozů.

V Branně-bezpečnostním výboru se věnoval jak problematice police, vězeňství, tak i armády. Navštívil osobně několik věznic a mnoho policejních oddělení po celé republice, zejména v Severočeském kraji a na Ostravsku a díky získaným informacím se zasazoval o lepší vybavení policistů a služeben. Byl předkladatelem Zákona o Federální železniční policii a Zákona o služebním poměru. Podílel se na novele Zákona o zbraních s střelivu, či na znění tzv. „Lustračního zákona“. Spolupracoval se členy Vyšetřovací komise událostí 17. listopadu.

Po mnoha konzultacích s důstojníky armády navrhoval zásadní změnu koncepce armády ČSFR zejména co do počtu mužstva, výzbroje a přeměny armády na dobrovolnou, profesionální. Tehdejší ministr obrany Miroslav Vacek označil ve své knize tento návrh za amatérský, avšak následná rekonstrukce armády do dnešní podoby koresponduje s tehdejším návrhem Michala Malého. V problematice armády je nejznámější jeho interpelace ministra obrany Dobrovského, jež vzbudila v armádě obrovský rozruch a nastartovala následné odvolání či demise několika generálů a mnoho důstojníků. http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t0612_01.htm

Vedle popsaných aktivit se Michal Malý věnoval i problematice domovů důchodců a podmínek v nich a dále i problematice kojeneckých ústavů. Usiloval o zlepšení podmínek v nich a již v letech 1990-2 poukazoval na nezbytnost důchodové reformy. Krátce po své kooptaci usiloval o zákaz KSČ, ke kterému nedošlo zejména díky odporu Václava Havla, který měl tehdy na OF i FS zásadní vliv. Dále prosazoval zmrazení majetku KSČ a SSM, opět přes odpor vlastního klubu OF, který byl ovlivněn požadavky Václava Havla. Podal několik trestních oznámení na funkcionáře totalitního ÚV KSČ a vedení Lidových milicí k rukám někdejšího městského prokurátora JUDr. Tomáše Sokola. Tato oznámení nebyla nikdy nijak řešena.

 

Interpelace:

 

Další interpelace:

  • 26.3.1990 Interpelace poslance SL, v.o. 64, Michala Malého na předsednictvo vlády ČSSR a ministra vnitra ČSSR JUDr. Richarda Sachera ve věci přijetí opatření k zabránění růstu kriminality a snížení procenta neobjasněných případů http://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0354_00.htm

 

26.3.1990 Interpelace poslance Sněmovny lidu, v.o. 64, Michala Malého na předsednictvo vlády ČSSR, ministra zahraničních věcí ČSSR Jiřího Dienstbiera a ministra životního prostředí ČSR RNDr. Bedřicha Moldána CSc. ve věci náhrady škod způsobených vojsky SSSR od 21. srpna 1968 do dnešních dnů http://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0346_00.htm

 

28.3.1990 Interpelace poslance SL, v.o. 64, M.Malého na ministra národní obrany genplk. M. Vacka ve věci přehodnocení vojenských prostorů ČSA http://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0349_00.htm

 

26.3.1990 Interpelace poslance SL, v.o. 64, M. Malého na předsednictvo vlády ČSSR a ministra vnitra ČSSR JUDr. R. Sachera ve věci přijetí opatření k zabránění růstu kriminality a snížení procenta neobjasněných případů http://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0354_00.htm

 

26.3.1990 Interpelace poslance SL, v.o. 64, M. Malého na předsednictvo vlády ČSSR a ministra životního prostředí ČSR RNDr. B. Moldána, CSc., ministra ČSR lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu Ing. J. Bočka a ministra zemědělství a výživy MVDr. O. Burského ve věci hospodaření s lesními porosty v ČSSR, zejm. však v Severočeském kraji http://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0355_00.htm

 

Další aktivity v parlamentu:

Duben 1990:   Spoluinicioval usnesení ze 4. dubna 1990 č. 116, kdy poslanci branných a bezpečnostních výborů ostře odsoudili zničení archivních materiálů Státní bezpečnosti, které mohly přispět k objektivitě prověrek, a požadovali zavést disciplinární řízení s těmi, kdo neoprávněně provedli skartaci nebo umožnili odcizení archivních materiálů. Schůze FS, jež tuto záležitost projednávala byla neveřejná. V rámci této schůze poslanec Malý upozornil na to, že část svazků StB, které se týkaly některých poslanců a možní i členů tehdejší vlády se ztratila v době, kdy tehdejší ministr vnitra Sacher tvrdil, že je má uzamčeny ve svém trezoru.

Únor 1992: opakovaný požadavek na zveřejnění seznamu pracovníků a spolupracovníků StB. http://www.psp.cz/eknih/1990fs/slsn/stenprot/020schuz/s020123.htm

 

Členství v politických stranách:

  • Do 12/1989 bezpartijní
  • 12/1989  -91 OF, OH, MKDP
  • 1991 – 1998 ODS
  • 2017 – dosud: Svobodní – Strana svobodných občanů